Jak správně vyslovovat názvy whisky?

Názvy whisky nebo palíren často pocházejí z gaelštiny - archaického jazyka, který ani mnozí Skotové neumějí mluvit nebo rozumět. Jak tedy správně zdůraznit názvy whisky?

Následující seznam vám poskytne pomoc. Výslovnost v sloupci "Výslovnost" odpovídá v podstatě obvyklému německému přízvuku písmen. Celé to je třeba chápat jako přiblížení. V jednotlivých případech se ostatně ani Skotové neshodnou na tom, jak se má správně vyslovit ta či ona palírna.

Pokud se dostanete do vášnivých diskusí o výslovnosti, doporučujeme vám a vašemu diskusnímu partnerovi nejprve si dopřát 2-3 pořádné dramy. Ty by měly odpovídajícím způsobem zlepšit vaše kolektivní znalosti gaelštiny a vyřešit všechna nedorozumění. ;-)

Pravidla výslovnosti v gaelštině

Výslovnost názvů palíren s gaelštinou může být ošidná. Pro některé palírny totiž neexistuje univerzálně správná výslovnost. To si člověk rychle uvědomí, když se pohybuje „v divočině“ whisky krajiny. Samozřejmě existují formální pravidla výslovnosti pro gaelštinu, což však ještě neznamená, že se palírny a jejich zaměstnanci těmito pravidly řídí. Volně podle místních dialektů se částečně zvyklostí ustálila výslovnost. Proto si neděláme žádné nároky na obecnou platnost našich tipů na výslovnost. Vždy nás potěší podněty a fundované doplnění.

Skotská gaelština má pouze 18 písmen, chybí: J, K, Q, V, W, X, Y a Z. To může být indikátorem, zda je název palírny gaelštinou nebo zda se vyslovuje podle anglických pravidel výslovnosti. To však samozřejmě neznamená, že v gaelštině neexistují odpovídající zvuky jako w, j nebo k, jen se zapisují jinak. Příklad: Kilkerran. Kilkerran pochází z Ceann Loch Cille Chiarain, což je gaelština pro první osídlení na poloostrově Kintyre. Přitom se Cille Chiarain vyslovuje jako Kil-kerran.

Některá důležitá pravidla s příklady

Začněme s jednoduchými pravidly:

• Důraz je na první slabice.
• R se vyslovuje jako r s rolováním.
• Gaelština NÁSLEDOVAT NEVYSLOVOVACÍ PRAVIDLA anglického jazyka. V případě pochybností má smysl číst název s obvyklou německou výslovností.
• Samohlásky se vlastně vyslovují jako v němčině. Pokud je samohláska s akcentem, vyslovuje se dlouze.

Nyní k některým zvláštnostem:

• ph se vyslovuje jako f. Příklad: Laphroaig (la-froig)
• ea se většinou vyslovuje jako ä. Příklad: Teaninich (täninich)
• ui se obvykle vyslovuje jako běžné u, proto se sice píše Bruichladdich, ale říká se “Bruch-laäddie”.
• io se jednoduše vyslovuje jako i. Proto se sice píše Glen Garioch, ale vyslovuje se “Glen-Gierie”.

H v polévce:

H je velmi důležité. Protože souhláska, za kterou následuje h, se vyslovuje jinak než bez h. H tedy signalizuje jiná pravidla výslovnosti:

• Ch se ve Skotsku vyslovuje jako v němčině. Existuje jak ch z